Byla jednou jedna vesnice, kde byly noci temné a tiché, ale lidé nespali dobře. Leželi hodiny vzhůru, otáčeli se ve svých postelích, jejich myšlenky uháněly jako vlak bez brzd. Nikdo přesně nevěděl proč. Někteří si mysleli, že to je způsobeno stresem jejich každodenního života. Svět kolem nich se stal rychlejším; práce, povinnosti a nekonečné seznamy úkolů jim nedávaly ani chvilku klidu. Jiní vinili své obrazovky – modrý lesk jejich telefonů, který osvětloval jejich ložnice až do pozdních hodin a unavoval jim oči, ale jejich mozky udržoval vzhůru.
V té vesnici žila žena jménem Lotte. Vždy dobře spala, až do před několika měsíců. Když byla malá, vyprávěli jí rodiče příběhy před spaním, a jemný zvuk jejich hlasů ji vždy přivedl do říše snů. Ale teď to bylo jinak. Každý večer se zdálo, že bojuje se svými vlastními myšlenkami. Zkoušela čaj na spaní, levanduli na polštáři, dokonce meditaci, ale nic nepomáhalo. Cítila se uvězněná v začarovaném kruhu únavy přes den a nespavosti v noci.
Jedné noci, zatímco znovu zírala na strop, ji napadlo něco. "Možná to není tím, co dělám nebo co jím," pomyslela si, "ale tím, co nedělám." Lotte si uvědomila, že si nikdy opravdu neudělala čas na to, aby se uklidnila před tím, než šla do postele. Celý den spěchala a pak najednou očekávala, že usne, jakmile zavře oči. Její mysl neměla šanci se uklidnit.
Další den se rozhodla dělat věci jinak. Vytvořila si večerní rutinu: teplou sprchu, jemnou hudbu a dobrou knihu – bez telefonu, bez e-mailů. Naučila se nechat své starosti za sebou, jako by je vložila do krabice do dalšího rána. Pomalu, ale jistě si Lotte všimla, že její noci se opět stávají klidnějšími.
Ale ne každý ve vesnici našel stejný klid. Mnozí se stále potýkali s nespavostí, jejich myšlenky neustále zaměřené na všechno, co ještě museli udělat, nebo rušené jejich hektickým životním stylem. Spánek nebyl jen něco, co přišlo, když to chtěli – bylo to něco, o co se museli starat, stejně jako o své zdraví nebo vztahy.
Vesnice nakonec zjistila, že moderní svět plný rozptýlení, stresu a technologií byl často největším nepřítelem spánku. Ale také objevili, že existují způsoby, jak si svou klidnost znovu najít. Vědomým zpomalením, zařazením chvil klidu a ochranou svých nocí před shonem dne mohli opět snít jako dříve.
Tak se všichni naučili, že dobrý noční spánek se netýká jen okamžiku, kdy zavřete oči, ale také toho, jak prožíváte celý svůj den. Protože spánek, jak zjistili, nezačíná v posteli – začíná ve způsobu, jakým si do svého života dovolíte klid.
